|
|
|
|
coincide
verb
1. დამთხვევა (˂და˃ემთხვევა); events that coincide...
coincidence
noun
1. თანხვდომა, დამთხვევა; coincidence of space [of...
coincident
adjective
თანხვდენილი, ერთდროული; რომ თანხვდება / ემთხვევა; his...
coincidental
adjective
1. შემთხვევითი;
2. = coincident.
coincidentally
adverb
შემთხვევით.
|
|
 |
|
 |
|
| |
|
|